Ve výchozím bodě (Kraslické vlakové nádraží) se sešlivší dohadují kudy půjdou. Jenda prohrává, delší a pomatenější trek je zamítnut, jde se jako loni. Přes loňské "Proč to jdu, za rok mě tu nikdo neuvidí" se tu schází všichni staří, k nim do 9 kusů přibyli netušící další. Karel I. přichází naposled, ale je vybaven, jen je bez lahváče. Karel II. letos nepodlehl devětatřicítce (tu nechal asi doma, nesvěřuje se) a tak se směje netuše očekávaného. Navrátil se Kamil s brách. Filipem, oba jsou o dva roky starší, ale keců mají stejně. Taky je tady jeden pražák, no je to Pavel, ten cestou bude doplňovat Jendu svou namakaností. Nikdy tady nebyl a nedošlo mu, že přes noc nic neuvidí. Moira je připravena odvětrávat, bude neskutečné vedro a déšť a zase vedro. Cesta vede po klouzačce (odtává sníh), lezeme na Špičák, kde zase není nic vidět, potom po klouzačce kloužeme do Přebuzi, stmívá se a tak se kloužem do Horní Blatné na pivo, v Jelení nám ho nedali. Karlovi I. to přestává šlapat (to je to vybavení), Rudu to teší. Pavel by pořád chtěl vidět jak to tady vypadá, ale má smůlu, nevyhovuje se. Cestou vyhmátnem poliše zašitý někde v lete, asi jsou dost vyjevení. Na Božáku už zakryli výhled na bazén. Klínovec ráno ve 4.30. Krpál do Jáchymova je pořád stejně blbej. Začátek 12.45.Asi 55-60km. konec Jáchymov 6.30.

2000

2001

2002

 

 

© RuKr & PeKr, 2003; © PeKr 2009

chachá, to bylo srandy…..zleva Karel I. v zimní úpravě, doufající Jenda (nakonec mu delší trasa neprošla, chudák), Tomáš s obligátní krosnou, Karel II. bez oblíbené devětatřicítky, Pavel – státní dozor z hlavního města, profesionální cestovní a bavičské bratrské duo Filip & Kamil a Ruda, skeptik výpravy. Chybí fotograf a hlavní organizátor (kolem Božího Daru už i třídní nepřítel č. 1) Petr, jemuž je věnována samostatná fotka

Karel II. “Everest, Everest” aneb první vrchol dobyt, čas T plus 30 minut

na vrcholu, tipující skupinka, zda se Kamil v touze po pozornosti dvorního fotografa zřítí na zmrzlé skále. Negativní, nezřítil se a vtipkoval až do konce….

přední skupina “Mladočeši”, Kamil si šetří nohy na další kilometry a testuje svůj zlepšovák, kterej se neujal , vzadu se Jenda marně snaží upoutat na sebe fotografa

profesionální fotografie “Nekoukejte se na fotografa”

taktická skupina “Staročeši” aneb profesionálové ví, co je před nimi. Spěch 0, nálada 0, nadšení 0, otázky o smyslu života 10….Jenda se už probral ze zákazu delší trasy a je nadšen, že bude také na fotce

první občerstvení, všichni najezeni čekáme, než si Tomáš zkusí zase nějakej ten zlepšovák v poměru 10 minut nasazování : 1,5 minuty užívání. Karel II. a Pavel mají zřejmě nějaké úmysly s fotografem…nebo to bylo tou slivovicí, co měl zrovna u sebe??

první tmavá zastávka, dole klečí Pavel a prosí nás, abychom ho tam nechali a sami se prostříleli k našim, vlevo Tomáš v nové figuře svého terapeutického tance “Dejte mi motorovku a skončeme to…”, Karel II. zrovna polyká LSD a Jenda se takhle tlemil půl hodiny, než to Petr vůbec zmáčnul….pak rozmrzl.

kompozici fotografie narušila nepovolená reklama na minerální vodu, Kamil určuje směr dalšího pochodu z pohybu roztočeného pomeranče, ber jak ber, ale nezabloudili jsme

 

 

kdo nemá na sobě Moiru, nesmí dovnitř! Rasismus kvete i po půlnoci!!!

nejlepší část cesty hned po zastávce v hospodě v Horní Blatné, pro architekta těchto boudiček jeden požadavek na příští rok: topení a perličková koupel. Děkujeme.

všem kromě Toma dělá ta vodka dobře, na stole každoročně nejlepší svařák

nejlepší část cesty hned po zastávce v hospodě v Horní Blatné, pro architekta těchto boudiček jeden požadavek na příští rok: topení a perličková koupel. Děkujeme.

vrcholový tým obligátně bez fotografa, ten výraz “jsem zmrzlej jak preclík” se v Hudy koupí za 1750 s daní.

© RuKr & PeKr, 2003